OS ve Znojmě - logo OS Znojmo
strom
 logo OS
 ost - alej
Paměť krajiny 

 
zásahy
 do přírody a krajiny
ost - vinice
Vznik Městského lesíka u Znojma

Zalesňovací a okrašlovací spolek se od svého založení soustředil na zalesňování pustých strání údolí Gránic, svahů kolem řeky Dyje, krajiny kolem Suchohrdel, Konic a Popic a dalších přilehlých lokalit. Při své činnosti vysadil už za 10 let celkem 394 842 kusů dřevin a v tomto díle dále pokračoval. Bylo to zejména v údolí potoka Leska a na tzv. Malé Kraví hoře (dnes Městský lesík).
Výsadbu stromů v této lokalitě iniciovali členové spolku: lesní pojezdný Franz Piwetz, lesmistr Brosch, nadlesní Lerch a lesmistr Bayer. Se sázením se zde začalo v roce 1892. Plocha lesíka je od města oddělena železniční tratí z roku 1870 a údolím potoka Leska. Trať křížila vozová cesta vedoucí do údolí ke Steidlově keramické továrně. Okraje cesty vedoucí k potoku spolek využil k vysazení kaštanové aleje. Podél železniční tratě vysadil alej lipovou. Údolní niva potoka je osázena javory, kaštany a olšemi. Dnes už vzrostlé stromy tvoří nahoře souvislou klenbu. Steidlova továrna zanikla a na jejím místě byly vybudovány v "akci Z“ v sedmdesátých letech 20. století tenisové kurty. Jsou hojně využívány a doplňují rekreační charakter Městského lesíka.
Východní okraj lesa, obrácený směrem k nemocnici tvoří dlouhá kaštanová alej jdoucí až dolů k Lesce a protější – západní okraj, obrácený k Domovu pro seniory zase lemují borovice. Uvnitř lesíka jsou převážně duby, v horní části u silnice i borovice a javory. Centrální část je protkána mnoha pěšinami, ale les příčně prorážejí dvě další aleje a několik menších dolů k potoku. Kruhová plocha v centru byla určena k hudebním produkcím. Klasicizující síť stezek v horní části lesíka je v jeho dolní části vystřídána oblými cestami, organicky respektujícími terén. Do lesíka se dá vstoupit také dvěma zaklenutými tunely pod železniční tratí. Jsou z pečlivě vyzděného režného, cihelného a kamenného zdiva. Vstup a okolí tunelu u ulice Resslovy ještě v roce 1931 upravil prvorepublikový Okrašlovací spolek: vedle Resslovy ulice vytvořil park a hřiště a na druhé straně trati chodník s kamenným přechodem. V kameni je vytesána datace „1931“. (Informoval o tom týdeník Znojemsko 19. září 1931).
V Městském lesíku je i několik dalších zajímavostí. 9. května 1905, ke stoletému výročí úmrtí básníka Friedricha Schillera vysadil Zalesňovací a okrašlovací spolek památný dub. Je poblíž dnešní restaurace Diana a je při něm umístěn pamětní kámen s nápisem „SCHILLER 9.MAI 1905“.
Vedle hudebního podia se zachoval „Císařský kámen“ (Kaiserstein). K 60. výročí panování císaře Františka Josefa I. jej sem umístili dne 18. srpna 1908 opět členové Zalesňovacího a okrašlovacího spolku. Slavnostní projev pronesl znojemský starosta dr. Heinrich Homma a předseda spolku Robert Mayr. Za 1.čsl. republiky byl původní nápis odstraněn a kámen přejmenován po Romualdu Hochbergerovi, jednom z předsedů spolku. Žádný z nápisů se nám zatím nepodařilo dohledat, takže je kámen dnes „bezejmenný“. Při odhalení Císařského kamene prozradil předseda Robert Mayr ve svém projevu, že: „…jeden vřelý přítel spolku nechá na vlastní náklady postavit v Městském lesíku ochranný přístřešek, kterého plány se již nacházejí v jeho rukách…“ Bližší informace pak byly sděleny ve Znaimer Wochenblatt č. 66 z 19. 8. 1908. Příznivec spolku, znojemský stavitel Josef Schweighofer vypracoval plán a chata byla postavena k východnímu okraji lesa poblíž centrální plošiny. Tato chata již dnes neexistuje. Po 2. svět. válce chátrala a koncem 70. let minulého století byla odstraněna. Na jejím místě vznikla restaurace „Diana“. Nový objekt dopadl architektonicky dobře, navrhl ho brněnský ing. arch. Fedor Hamal, žák Bedřicha Rozehnala. Architektonická studie je z roku 1978 a prováděcí projekt z r. 1980. Hamal se inspiroval původní roubenkou a celou restauraci navrhl také ve stylu roubených chat. Původně se měla jmenovat „Koliba“. Šlo o práci Obchodního projektu Brno, kde byl vedoucím ateliéru ing. arch. Jiří Adam, absolvent znojemského gymnázia, známý ve Znojmě i jako kytarista skupiny „Bezejmenní“ – „Nick“. (Zemřel v r. 2011 v Brně). Investorem bylo spotřební družstvo Jednota. Šlo opět o „akci Z“ Okresního a Městského výboru ve Znojmě. Práce začaly v srpnu 1979 a skončily v září 1983. Náklady byly poměrně nízké – 5 milionů Kč. Diana s restaurací a salonky funguje dodnes.
Za 1. čsl. republiky bylo stromoví už vzrostlé a Městský lesík se stal oblíbeným místem rodinných výletů. O zeleň se starali lesníci v čele s Ing. Jakubem Jiralem a zahradníci s Klementem Balíkem. Oba dva byli dlouholetí funkcionáři Zalesňovacího a okrašlovacího spolku.

Malá Kraví hora v pozadí - 1892


Malá Kraví hora u Znojma (v pozadí), zatím ještě pastvina. Po roce 1892 zde postupně  vznikl Městský lesík
Dr. L. Černošek, září 2017



zpátky

index úvod