malé logo
Okrašlovací spolek ve Znojmě
os staré Znojmo

P a m ě ť   m í s t a

Vranovskou sezonu zpestří popraviště


Vranovský Okrašlovací spolek společně s Národním parkem Podyjí zpřístupnil pro nadcházející hlavní sezonu novou vycházkovou stezku. Dostanete se  na ni od kostela ve Vranově směrem vzhůru nad serpentiny. Romantiku ale nečekejte. Cesta vás zavede na místo zvané Šibeniční vrch. V minulosti tam skutečně šibenice stála.

Například v roce 1740 tam byla katem z Mikulova pověšena mladá žena ze Stálek. Zavraždila své novorozené nemanželské dítě. Trest smrti byl na ní vykonán po několikatýdenním věznění a intenzivně prováděném mučení. O několik měsíců později, kdy byl oběšen ještě jeden hříšník, se však majitelka panství Marie Anna Pignatelli vzdala práva popravovat ve prospěch soudu královského města Znojma. Možná se už na oběšence na kopci nechtěla z oken zámku dívat. Ale důvod mohl být prozaičtější - popravy ji stály hodně peněz.
Vranovský soud měl k dispozici také pranýř. Stával zřejmě přímo v městečku. Doložen je případem vranovského rodáka Alexandera Grasmanna, který byl k němu čtyři dny přivázán. Na krku měl tabulku, popisující jeho zločin vloupání. Poté byl za velkého přihlížení místních veřejně zbičován a vymrskán z obce.
V letech 1850 až 1945 se pak stal Vranov sídlem nejmenšího moravského okresního soudu s civilní i trestní agendou. Jeho působnost se vztahovala na obyvatele obcí, které příslušely k panstvím Ctidružice, Uherčice, Bítov a Vranov. Jen tak pro zajímavost: na přelomu předminulého století jich zde žilo přes devět tisíc, z toho Čechů jen něco málo přes tisíc.
K Šibeničnímu vrchu ve Vranově nad Dyjí se vztahuje strašidelná pověst Ďáblovo sídlo.

Alžběta Janíčková, Znojemský deník, 12.7.2013
Šibeniční vrch - Vranov nad Dyjí

Šibeniční vrch - kresba od Petra Rašky



                                                                 
zpátky úvod