malé logo
Okrašlovací spolek ve Znojmě


o s l a v y   a   v ý r o č í  

  

Za Antonem Vrbkou 1860 - 1939


Dne 2.června 2009 uplynulo 70 let od smrti významného regionálního badatele, řídícího učitele a kustoda znojemského muzea Antona Vrbky. Okrašlovací spolek ve Znojmě se dlouhodobě věnuje jeho památce a odkazu, proto současně s pracovníky Jihomoravského muzea ve Znojmě  položil v jeho úmrtní den věnec na prostý hrob s křížem na hřbitově v Louce-Lérách ve Znojmě.
Anton Vrbka se narodil v německé rodině v Uherském Hradišti dne 17.května 1860. Zde také vystudoval gymnázium a poté dokončil svá studia na učitelském ústavu v Olomouci. Potom nastoupil na Znojemsko,kde setrval až do konce svého života. Začal ve Slupi, pak v Derflicích a nakonec se stal řídícím učitelem na německé obecné škole v Louce ve Znojmě.Ve Znojmě se setkal i s prezidentem Masarykem,při jeho návštěvě v našem městě v roce 1924. Dlouhodobě se věnoval činnosti v učitelském spolku, ale také - a to hlavně- badatelské a vlastivědné práci pro znojemský region. Publikoval řadu různých příspěvků a prací, zajímavá je např. jeho práce o vynálezci plynové lampy Winzlerovi-Winsorovi,který byl ve Znojmě majitelem ledkárny (stála v místech dnešního Okresního soudu) a potom (podle Vrbky) odešel do Anglie, kde osvětlil Londýn. Zde však, podle našeho názoru, již Vrbka příliš spekuluje a pracuje s některými neověřenými fakty. Pokud se však věnoval historii města Znojma, vytvořil své stěžejní a obsáhlé práce zvláště "Chronik der Stadt Znaim", vyd.1902 nebo "Gedenkbuch der Stadt Znaim 1226-1926" ,kterou vydal v r.1927. Pro náš spolek je zajímavá také tím, že v ní věnuje jednu kapitolu dějinám původního Zalesňovacího a okrašlovacího spolku ve Znojmě (od jeho založení v roce 1878 až do roku 1921).
Pro jeho zájem a hlavně odborné znalosti byl v roce 1925 jmenován kustodem Znojemského (dnes Jihomoravského) muzea.  Když  odcházel ze školských služeb, umístili jeho přátelé a příznivci na Kraví hoře pamětní kámen. Na přírodní slavnosti uprostřed vřesoviště požehnal tento Vrbkův kámen loucký farář P.František Tretera. Ke Kraví hoře měl Vrbka vždy velmi blízký vztah, zvláště ho přitahovalo zdejší vřesoviště. Vřesoviště totiž mají ve starogermánské mytologii významnou roli, neboť pravlast germánských kmenů - Skandinávie - je plná rozlehlých vřesovišť. Sám Vrbka někdy pro své starší příspěvky používal pseudonym Hugin (Myšlenka), což je také motiv ze starogermánské mytologie. Vřesovištěm  a celou přírodou kolem Kraví hory byl tak uchvácen,že zde někdy trávil celou noc a oddával se snění i pozorování noční krajiny. Tyto jeho myšlenky a pocity nakonec vykrystalizovaly v několik výborně napsaných esejů, povídek a literárních obrazů, vydaných nejprve v týdeníku Znaimer Wochenblatt v roce 1928 pod německým názvem „20 Bilder von der Kuhbergheide bei Znaim“ (20.obrázků z vřesoviště Kraví hora u Znojma). Za vydavatelem týdeníku stála silně nacionalisticky orientovaná elita znojemských Němců, proto například i toto Vrbkovo vyznání v povídce Život vřesoviště:
    
     Vřesoviště je předobrazem činorodé síly přírody!
     Je nepřemožitelné, nepoddajné, má sebedůvěru a je hrdé!
     Je pravlastí Germánů, je základem jejich síly!

Kdo by však chtěl - z dnešního pohledu - Vrbku soudit za přílišné němectví (a to již v době první Československé republiky), ten by měl také vědět, že když po odtržení Sudet přijel 26. října 1938 do Znojma Hitler, odmítl Vrbka vydat ze znojemského muzea několik cenných předmětů, kterými měl být vůdce ve Znojmě obdarován. Z muzea byly pro Hitlera vybrány čestné dary, a to: jedna nádoba z roku 1497 z majetku bývalého louckého kláštera a další nádoba ze starší doby železné, pocházející z nálezu v Miroslavi, která má na dně „svastiku“, tj. lomený kříž. Vzniklý problém se tehdy vyřešil tak, že věci byly ponechány v muzeu, kde byly vedeny jako „vůdcův majetek“. Vrbka se od tohoto řešení distancoval a tak nejlépe vyjádřil svůj postoj k nastupující totalitní nacistické moci.Tento statečný čin se však pravděpodobně podepsal na jeho zdraví, takže Anton Vrbka umírá ve Znojmě 2.června 1939 ve věku nedožitých osmdesáti let. Jeho památka a jeho dílo bylo po druhé světové válce nadlouho zapomenuto. Dokonce v padesátých letech minulého století si vojáci Československé lidové armády udělali z pamětního kamene na Kraví hoře terč a zcela jej rozstříleli.
Vrbkův pamětní kamen obnovil v roce 2005 Okrašlovací spolek a na výroční den vzniku Československé republiky 28.října při slavnosti a hojném počtu hostů ho požehnal opět loucký farář,premonstrát P.Marián.
Náš spolek také knižně a ve zdařilém českém překladu Jiřího Svobody vydal jeho povídky z vřesoviště, a to pod názvem „Dvacet obrázků z Kraví hory“. Knihu ilustrovali známí znojemští malíři Pavel Černý, Miluše Ilková a Lenka Škrabánek-Fialová.Touto knihou též spolek zahájil vydávání ediční řady Opera Znoymensia (Díla Znojemská) pod vedením a za mecenášství ing.Karla Fialy. Kniha byla slavnostně uvedena v život - pokřtěna - v prosinci roku 2006.
Mladší generace,které již jméno Anton Vrbka nic neříkalo,tak znovu může najít své kořeny k našemu městu a regionu a znovu najít již několikrát ztracenou paměť tohoto místa. Náš spolek také věří, že touto skromnou připomínkou Antona Vrbky vzpomínka na něj nekončí, a že se v blízkém budoucnu podaří zpracovat jeho pozůstalost a archiv, který je uložený v Jihomoravském muzeu ve Znojmě.

Členové Okrašlovacího spolku ve Znojmě.
Červen 2009

.                                                                 Hrob Antona Vrbky                                                                                

 Hrob Antona Vrbky              


Další fottky v naší fotogalerii          




zpátky úvod